Sval tvoří 40 % naší tělesné hmotnosti, za předpokladu, že jsou dobře živeny a dostatečně trénovány. Tvoří je především proteiny aktin a myosin, které svalům dodávají schopnost kontrakce. Existují tzv. bílá a červená svalová vlákna. Bílá disponují jen malým množstvím svalového barviva myoglobulinu. Bílá vlákna shromažďují také méně energetických látek, tuku nebo glukózy a tak se hodí jen pro krátké spontánní zatížení, tady například pro krátký sprint.
Bílé svaly spálí své energetické zásoby velmi rychle. Maratónští běžci nebo plavci na dlouhé tratě posilují červenou svalovinu. Bílá vlákna jsou podmíněna genotypem, červená lze ovlivnit pohybovými aktivitami.
Nárůst svalových vláken je řízen jedinečným genem, který jako součást našich lidských vloh sídlí v chromozomech buněčného jádra. Vědci, kteří se zabývají výzkumem buněk, označili tento objevený gen jako dystrofinový gen, který je největší, potažmo nejdelší z našich genů. Jednotlivé geny a skupiny genů přísluší různým funkcím těla. Přísluší jim například produkce rhodopsinu v našich očích, který nám umožňuje vidění, nebo tvorba určitých enzymů, důležitých pro růst vlasů.
Nejdéle známý gen je dystrofin, který umožňuje růst našich svalů. Rozprostírá se asi na třech milionech příček provazového žebříku DNA. Když trénujeme naše svaly, vyrazí tento gen v buněčném jádru vzor. Tento vzor pak putuje jemnými póry z buněčných jader do nitra svalových buněk, kde se vytváří svalový protein. Protože je gen dystrofin tak dlouhý, trvá opravdu poměrně dlouho, než silné svaly narostou.